Krajské volby

Začátky

Je to šest let, co jsem se začal o politiku aktivně zajímat s touhou věci špatné změnit. Spouštěčem byla stavba Afi paláce a tou znehodnocené pozemky, které byly za cenu asi 10x nižší než tržní prodány investorovi.

Zjistil jsem však, že po volbách snad všechny strany najednou vychladnou a jejich snahou je statut qou udržet a čerpat z něj. Starého koně pouze osedlají noví jezdci. Sliby se vytratí a tak stále znova. Pokud budu chtít něco změnit, musím jít svou cestou, která je obtížná a strastiplná, ale jedině tak se mohu podívat lidem a svým voličům do očí. Mohu s jinými subjekty spolupracovat

Tudíž jsem začal upozorňovat na všeliké prohřešky od nesprávné stavební technologie a šlendriánu až po morální prohřešky politiků. Začal jsem ukazovat, že spousta věcí jde i levněji a lépe. Někteří politici křičí, protože mají své osobní zájmy v dané oblasti. Já nikoli. Dělám a stavím se za věci, které jsou smysluplné, efektivní a transparentní a hlavně jejich realizací si pomůže společnost a nikoli já osobně. Lidé, kteří mě dlouhodobě sledují, to vidí, cítí a proto je jejich důvěra čím dál větší. A jejich důvěra mě nesmírně zavazuje.

Krajské volby 2012

V minulých krajských volbách jsem postavil kandidátku s názvem Sdružení sportů České republiky. Původ všech vad naší společnosti vidím ve vzdělávání. Respektive jeho absenci v důležitých oblastech jako péče o vlastní zdraví, finanční gramotnost, výchova odpovědného řidiče a odpovědnost jedince za společnost. Smyslem této kandidatury bylo také získat větší podporu pro tělovýchovné aktivity dětí a mládeže. Získali jsme 1346 hlasů, což na mandát nestačilo. Výše zmíněné je jedním z mých cílů stále.

Krajské volby 2016

Byly tři možnosti, jak se ucházet o přízeň voličů. Všechny byly na kandidátkách jiných stran z toho důvodu, že jsem osobně kraj považoval za příliš velký.
1. Osobnosti Pardubického kraje, kam mě zavedl starosta Svítkova Králíček jsem si vyslechl, jenže jejich představitel Jaromír Dušek má odmítáním zákonných povinností ke transparentnosti velice daleko a to je pro mě stěžejní. Tak tedy tato možnost padla poměrně rychle.
2. Jelikož mi vadí neustálé narůstání byrokracie pro podnikatele a živnostníky, tak jsem kontaktoval Svobodné. Jenže na společné kandidátce se Soukromníky bych za Svobodné být navržen nemohl a musel bych být nominován za Soukromníky, které si opanoval hazardní král z Monaka Valenta a navíc když se provalilo, že jejich místopředseda má prohřešky proti daňovému řádu, tak to se s mým přístupem k politice vylučuje zcela.
3. Vznik Koalice pro otevřený kraj jsem sledoval od začátku a programem založeným na participaci veřejnosti na řízení, na transparentnosti atd. mě vnitřně oslovoval nejvíce, ale lidsky se ukázalo, že si nerozumíme. Tedy spíše jen s lidmi ze strany zelených. Jinak by to nebyl problém. Co se týká konkrétně kandidátů z hnutí Změna, tak tam problém nemám vůbec. Poté co Zelení moji kandidaturu zamítli, i když předchozí vyjádření vysoké členky bylo zcela jiné, tak jsem měl na výběr buď zůstat zcela mimo nebo to aspoň zkusit.

Jelikož Naše Pardubice jsou spolek a ne strana, tak abych mohl tento název použít, tak jsem musel založit koalici. To jsem učinil se spřátelenou stranou (Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí).

Bylo to rozhodnutí na poslední chvíli a den před uzávěrkou byla kandidátní listina zaregistrována. Byl čas dovolených, a s dalšími lidmi, třeba i minulými kandidáty, nebyl čas se sejít a poradit. Možná bych sehnal s vypětím sil pár kandidátů, jenže by to byly lidé asi jen z Pardubic a já jsem si řekl, že pokud už to má vypadat blbě, tak ať už tam jsem rovnou sám a netahám tam ostatní. Pokud bych měl půl roku přípravu, tak věřím, že
Bral jsem to jako možnost propagace myšlenek, které prosazuji. Lidem to ukáže, že jsem svůj boj za lepší politiku ještě nevzdal a stále hodlám jít za svým cílem politiku očistit, zprůhlednit a otevřít široké veřejnosti její zákulisí a s běžnými lidmi spolupracovat ne jít proti nim. Říkal jsem si, že delegování do volební komise pomůže studentům a samoživitelkám, které si takového přivýdělku váží.

Pak přišel šok
V sprnu, když ještě o mojí kandidatuře nikdo nevěděl, byl volební potenciál 6%!!! Což mě totálně zaskočilo. Když po mojí stížnosti k vypracovateli volebního průzkumu mi bylo sděleno, že tam chyba není, tak jsem si skoro sedl na zadek. Ono to totiž znamená, že lidi moji práci oceňují a je jim jedno, že jsem na kandidátce sám, protože tam chtějí mě dostat, protože vidí, že to, o co se snažím, má smysl. V srpnu byly Naše Pardubice 10. z 22 kandidujících.

I když řada médií tento výsledek ignorovala a neměl jsem žádný rozhovor v novinách ani v TV kromě krátkého spotu na ČT, tak preference volebního modelu se v září posunuly až na 7,5%. To z Našich Pardubic udělalo nejsilnější z malých stran a jedinou reálnou a nesmlouvavou protiváhu hnutí ANO. Protože mě si nekoupí ničím, co mají.

Program

Z velké části je obecný a z další části je lokální.
-Snaha o vyhlášení přírodního parku Červeňák na místě bývalého vojenského cvičiště, aby tento prostor mohl fungovat pro lidi k rekreaci a zároveň byla příroda dostatečně chráněna před nevhodnými stavebními zásahy.

-Důsledný a nekompromisní přístup vůči nelegálnímu zavážení písníku v Blatě, kde žila řada chráněných živočichů.

-Prosazování transparentní, otevřené, přehledné veřejné správy zaměřené na vstřícný přístup k občanům svým zákazníkům

-Odmítání trendu zastavování úrodných polí. Místo toho stavět ve starých a již nefungujících průmyslových zónách, které jsou okolo měst.

-Boj proti snaze o developerskou zástavbu v Polabinách na zelených loukách.

-Snaha o účelné a kvalitní stavby a důsledná kontrola jejich provádění a příprav, tak aby se po měsících v provozu hned zase komunikace nerozkopávala. Viz oprava Jana Palacha, kdy se

-Snaha o zlepšení dopravní dostupnosti tím, že spoje, na které kraj přispívá, musí navazovat.

-Osvěta, prevence a změny ve vzdělávání směrem k větší odpovědnosti mládeže a předávání informací, které jsou pro život důležité

-Podpora mimoškolních tělovýchovných aktivit.