Splašení koníci

Na pardubickém závodišti byla v neděli 4.9. akce s koňmi a pár koníků se rozhodlo pro vyhlídkový úprk skrze Duklu.14202614_1271410176236459_8168224330643853145_n

Zde je popis akce očima autora fotek Jary Charbuského.

 

“Všechno se seběhlo hrozně rychle, já jsem lovil kešku (geocaching) na tom nadjezdu u Parama. V tom momentu když jsem ji logoval, tak 4 koně vyběhli akorát směr od závodiště. Za nima 3 strážníci/policisté, ale ti to po chvilce běhu vzdali a vrátili se. Asi za 30 s za nima směr město vyjela od závodiště modrá policejní oktávka, houkala a blikala jak blázen… Koně už byli dávno za křižovatkou. Dal už jsem neviděl.

Šel jsem si teda odlovit ješte dalši 2 kešky na Dukle. Sledoval jsem, co tam lidé píšou a taky že už je zahnali za hřbitov ke garážím. Měl jsem cestu kolem když jsem jel domu takže jsem se tam ješte stavil. Bylo zde asi 6 policejních aut, 2 policejní dodávky. Tři koně si odvedli nějací cizinci a poslední dělal asi problémy a toho odvedli policisté asi až za 20 minut. Trochu mě vyděsilo, že po garážích lítali policisté se samopalama, i když ten kůň už neměl kam utéct.

Jeden pán říkal ze to byl hřebec. Ten černý. Já se v tom vůbec nevyznám. Také potom říkal, že policistům rozkopl auto.”
14264918_1271410179569792_7485275922704273496_n jára charbudský14237729_1271440569566753_4038757516316522507_n jára charbuský 14224730_1271442406233236_2585961888145543137_n 14233268_1271446966232780_1985591908656765309_n

Denárový poklad z Chýště překvapil – země vydala další stovky mincí

Už po prvním ohledání se o něm hovořilo jako o pokladu století. Stovky denárových mincí z poslední třetiny 10. století, které objevil náhodný nálezce loni v listopadu, nakonec svou historickou hodnotou předčily očekávání odborníků. Po několika dohledávkách na místě nálezu u Chýště na Pardubicku se ukázalo, že poklad je téměř dvojnásobný. Veřejnost jej bude moci už brzy spatřit na vlastní oči, od 21. září do 16. října pořádá Východočeské muzeum v Pardubicích (VČM) výstavu Denárový poklad století.

 

Hodnota pokladu je nevyčíslitelná a pro historické poznání doby počátků českého státu má nebývalý dopad. Měli jsme jedinečnou možnost prozkoumat zlomky nádoby, ve které byl poklad uložen, ale i místo archeologického nálezu. Podařilo se nám najít ještě jednou tolik mincí a zlomků,“ oznámil ředitel VČM Tomáš Libánek. „V červenci a srpnu jsme prováděli odbornou dohledávku, simulovali jsme proces orby, který by běžně trval šest let. Výsledkem je, že jsme našli ještě jednou tolik mincí a zlomků,“ vysvětlil Libánek.

 

Mincovní soubor tvoří české denáry ražené knížetem Boleslavem II. (972–999) v posledním desetiletí 10. století v mincovnách v Praze a na Vyšehradě. „Těchto mincí se nedochovalo mnoho, pocházejí z doby samotných počátků českého mincovnictví a jejich historická i sběratelská hodnota je obrovská. Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně ně někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě,“ zdůraznil numismatik a vedoucí odborného úseku VČM Ladislav Nekvapil. „Nález obsahuje také zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí,“ dodal Nekvapil.

 

Nález odevzdaný do sbírek Východočeského muzea čítal celkem 780 položek. Při dohledávkách našli archeologové VČM dalších 745 mincí, jejich zlomků či shluků celých mincí. Podle vzhledu mincí a charakteru jejich poškození je pravděpodobné, že nádobku s mincemi poškodila zemědělská orba, část mincí tak roztáhla po poli. „Nejprve jsme nechali půdu po sklizni podmítnout, pak opakovaně zorat a naposledy jsme bagrem po centimetrových vrstvách odebírali jednotlivé vrstvy zeminy. S pomocí detektorů jsme objevili i milimetrové úlomky,“ vysvětlila vedoucí archeologického oddělení VČM Kristýna Bulvová. „Každou minci či zlomek si archeologové zapsali, geodet ji přímo na místě zaměřil včetně hloubky uložení. Máme tak představu, jak se mince z nádoby při orbě rozšířily na plochu pole,“ objasnila Bulvová.

 

„Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za „nález století“, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii. Pro historiky a odborníky na dějiny raně středověkého peněžního oběhu má denárový nález z Pardubicka mimořádnou pramennou hodnotu, přesahující naše hranice,“ zhodnotil poklad Petr Vorel, numismatik Východočeského muzea.

 

„Kdo poklad do země uložil, se zřejmě nikdy nedozvíme. Je pravděpodobné, že to byl nějaký velmož napojený na vládnoucí knížecí rod, případně bohatý kupec, protože se jedná o majetek vysoké hodnoty. Mohly to být peníze na financování vojska, hotovost pro mezinárodní obchodní aktivity, možná i ukrytý lup,“ uzavírá Ladislav Nekvapil.

 

Poklad je nyní trvalou součástí numismatické podsbírky Východočeského muzea v Pardubicích. Současně s chystanou výstavou vydá VČM také publikaci Denárový poklad z Chýště, který shrne dosavadní vědecké poznání tohoto depotu.
6 29 30 31 323633
Zdroj: Východočeské muzeum Pardubice

Uzavření hospody u Lupťáka a naše stanovisko

výzva k uzavření hospody u upťáka

Řekněte mi, jak má přestat používat oplocení? Je to celé na vodě a nedává to smysl. Výzva je plná chyb.

Je to typický pardubický průběh. Předchozí vedení, především Michal  Koláček (SPP), za Lupťáka hodně lobovalo. Někdo říkal, že si na něm srovnával svědomí za lumpárny, co dělal jinde.

Ovšem to lobování bylo za hranicí stavebního zákona. Prostě nedostatky v té hospodě byly od začátku, jen byl pokyn pro úředníky: “NESTRKEJTE DO TOHO NOS!!!”

Ale teď se osazenstvo radnice obměnilo a už se zase jede “podle zákona”. Věřte, že uvozovky jsou na místě. Ale tohle je podpásovka. Mělo se to řešit výzvou k odstranění nedostatků.

Dopis zastupitelům MO I od manželů Luptovských

lup1lup2

 

Nesouhlas manželů Luptovských zaslaný stavebnímu úřadu

LUP nesouhlas1 lup nesouhlas2 lup nesouhlas3 lup nesouhlas4 lup nesouhlas5

Dopis zastupitele  Filipa Sedláka panu Luptovskému:

“Dobrý den,

předně uvádím, že na stránce číslo pět v dokumentu nesouhlas máte opakovaně chybu v křestním jménu starosty.

A teď k věci. Vnímám tento případ, kontroverzně jako řadu dalších. O mobilnosti Vašeho občerstvení docela pochybuji.

Ledacos jsem o tom slyšel, ale neověřoval jsem si to rozhovorem s Vámi. Byl tam problém s tou zátopovou oblastí.

Podle toho, co jsem si přečetl ve Vašich dokumentech, to vážně vypadá na chybu, a připouštím, že i já si myslím, že záměrnou, ze strany města. Toho samého města, která Vám to tam povolilo.

Tlaky jsou v našem městě všelijaké, to víte stejně dobře jako já. A skrze občerstvení, které mělo Na Špici být se celá situace vyhrotila.

Vím, že část mocenské sféry chtěla abyste park s občerstvením správcoval Vy, ale jiná část to chtěla jinak.

Jako zastupitel obvodu nemám páky na to, abych onu výzvu zrušil. Správně by to ale neměl mít žádný zastupitel, protože úřad by měl jednat podle zákona a ne na objednávku politika.

Vaší finanční ztráty mi je líto. Nic s tím nesvedu, nicméně když čtu onu výzvu, tak si nedovedu představit, jak se používá oplocení a jak by to vypadalo, když byste oplocení přestal používat.

V podstatě stále můžete prodávat občerstvení, když přestanete používat ve výzvě uvedené, tak můžete jet dál. Nepoužívejte konstrukci zastřešení. Nepoužívejte sklad zahradního nábytku.

Zítra bych se měl na obvodě vidět s úředníky, tak se poptám. Netvrdím, že jsem proti Vám, ani, že stojím zcela za Vámi. Nicméně si nemyslím, že to co se děje je zcela normální. Vidím za tím hlubší pozadí.

F.Sedlák”