Projekt Červený rybník

Červený rybník

Naše babičky a dědové vzpomínají na místo, kam se chodili jako mladí koupat a užívat si léta. Na Skřivánku v bývalém vojenském prostoru se skrývá území s obrovským rekreačním potenciálem. Slepé rameno Chrudimky (dříve vojenský zimní přístav) je místo, kde obnovíme přírodní koupaliště pro Duklu, Višňovku, Jesničánky, Skřivánek, Pardubičky a vlastně i centrum města. Koupaliště pár minut z centra města. Obnovíme zde plážičku, celé rameno odbahníme, vytvoříme molo s přístupem k vodě a dřevěnou pergolu s vyhlídkou na vodu. Ze staré vojenské vrátnice uděláme drobné občerstvení se zmrzlinou, a to vše velice snadno a levně. V územním plánu je území vedeno jako zelená plocha a vodní plocha. Pozemky jsou v majetku soukromého investora, který s naším plánem souhlasí a chce nechat území přírodní. Navíc je ochoten se na revitalizaci podílet i finančně. Chceme využít i nové dotační tituly na boj se suchem. Máme vše potřebné a jediné co nám zbývá, je Váš hlas. Když ho dostaneme, tak budeme moci tuto vizi naplnit a nechat tuto část města rozkvést pro nás všechny. 

 

 

Projekt SCHODY NA ZDYMADLO

Kdo tudy jezdí či chodí, tak jistě pochopil, že udělat zde napojení je více než nutné. Už i dnes spousta lidí podlézá zábradlí, protože se jim nechce zbytečně zacházet. Z ulice Labské se toto spojení přímo nabízí. Vhodně vytvořené schody spoustě lidí ušetří čas a zkomfortní pohyb v této oblasti. Přece jen to bude důstojnější než vyšlapaný svah, jak ho vidíme dnes. Do vizualizace jsme nestihli dát ještě nájezdy, aby cyklista vedoucí kolo nemusel “drncat” po schodech. 

Svahy osázíme květinami a provedeme opravy zábradlí. Celá tato oblast rozkvete a bude pro obyvatele příjemnější. Na protější straně bychom chtěli udělat výstavku o zdejší elektrárně, její historii a způsobu výroby elektrické energie.

 

Projekt NOVÉ JEZERO

Nové jezero

 

Uděláme si přímo v Pardubicích “malé Chorvatsko”. Písčité plážičky a voda čistá jako křišťál, a to přímo v Pardubicích. Jenom sen? Kdepak. Nové jezero pro nás bude takové malé, kapesní Chorvatsko, kdykoliv si zamaneme. Téměř 11 hektarů vodní plochy, která je i v územním plánu. Navíc je to poslední chybějící protipovodňové opatření na ochranu města před stoletou vodou. Stavba jezera bytostně souvisí i se stavbou důležitého severovýchodního obchvatu. Obchvat povede hned vedle, několik metrů nad zemí, a bude na zásypy tělesa komunikace potřebovat okolo 300 000 m3 zeminy. Když vytěžíme zeminu pro vznik Nového jezera, tak jí bude 300 000 m3. Této náhody musíme chytře využít, materiál vytěžit a doslova o pár metrů vedle z něho stavět obchvat. Je smutné, že dnes je to bohužel “naplánováno” tak, že při stavbě obchvatu projede asi 40 000 nákladních vozidel s materiálem skrze město, a až se bude vyhrabávat Nové jezero, tak se zase bude stejné množství materiálu odvážet a tím zatěžovat město dopravou, prachem a zplodinami. Když se nám to podaří spojit, tak ještě ušetříme asi 250 mil Kč. Aby se nám to spojit podařilo, tak musíme ve volbách uspět. A to je jen na Vás.  A kde přesně má být? 

A proč nové jezero? Protože v této lokalitě byl tzv. “Nový rybník.” Byl mnohem větší a zabíral i část Dubiny a Židova. Tento název jsme tedy využili čistě v návaznosti na vodní historii našeho města.

Zde je výřez z územního plánu, kde je patrné, že zde stavba mokrého poldru je vedená. Aby Pardubice byly kompletně chráněny před stoletou vodou, tak je nutná ještě jedna stavba. A tou je zádržný systém Nové jezero. Když totiž v oblasti Spojila, Studánky, Hůrek a Dubiny naprší hodně vody, tak Spojilský odpad, který jí odvádí, pojme jen 4m3/s. Vše nad tento objem se začne vzdouvat zpět směrem k Dubině. Aby voda nezatopila Dubinu, tak byl vymyšlen projekt zádržného systému, jakéhosi rybníka, který do sebe pojme přebytečnou vodu.

Toto jezero nebude plné po okraj, ale bude naplněno podzemní vodou, které je v těchto místech i díky existenci Labe v úrovni 120-150cm pod povrchem země. Krásné na tomto projektu je, že se spojí bezpečnost, výrazná finanční úspora a rekreační potenciál.

Více konkrétních projektů najdete v naší mapě. Tento projekt ještě doplníme o další údaje. Vraťte se za pár dní a dozvíte se ještě více.

Otázky a odpovědi:

  1. Je to vůbec uskutečnitelné?

Ano, je. Je to dokonce poslední protipovodňové opatření, které Pardubicím chybí k tomu, aby byly kompletně chráněny před stoletou vodou. Na tomto místě je právě s takovým opatřením dlouhodobě počítáno. Akorát na něj současná radnice jaksi zapomněla. Nevíme, zda to je záměr nebo úmysl.

  1. Bude zde voda vhodná na koupání?

Ano, bude. V celé oblasti je hladina podzemní vody v úrovni 120-150 cm pod terénem. A jak víme, podzemní voda je čistá, takže to bude stejné jako na písácích za městem. Když zrovna nebude stoletá povodeň, tak bude možné se zde koupat, což výrazně zvýší rekreační potenciál našeho města, Dubiny obzvlášť. Navíc je podle hydrogeologického posudku počítáno s tím, že bude jezero průtočné (asi 100l/s), díky průsakům z Labe.

  1. A co výkupy pozemků?

Pozemky jsou z části soukromé, ale toto protipovodňové opatření je z pochopitelných důvodů vedeno jako veřejně prospěšná stavba, která chrání před povodní, což umožňuje pozemky v krajním případě vyvlastnit.

  1. Do kdy může jezero vzniknout?

Musí vzniknout velice brzy, a to se stavbou obchvatu. Pak se podaří obě akce spojit, a tím ušetřit veřejné prostředky. Vytěžený materiál se použije hned vedle na stavbu násypu tělesa budoucího Severovýchodního obchvatu (SVO). Pokud se to nepovede teď spustit zároveň, tak město zajistí velkou úsporu na nákladech a vyjde to skoro zdarma. Jezero by mohlo být hotové ve stejný čas jako obchvat tedy do roku 2025. Pokud se nepodaří spojit jeho hloubení se stavbou obchvatu, tak je možnost zde otevřít zemník a prodat vytěžený písek. Bude to trvat déle, ale bude zde kvalitnější voda. 

  1. Jak jste spočítali tu finanční úsporu?

Celkové přesuny zeminy na stavbu jezera jsou okolo 500 000 t materiálu. Není vůbec levné takové množství materiálu vytěžit a odvozit. Je potřeba těžká technika. Množství je tak velké, že bude muset být převezeno asi 40-50 tisíci nákladními automobily, což bude stát okolo 240-260 mil. Kč. Tyto peníze lze ušetřit, když se podaří štěrkopísek dodat na stavbu SVO. Ušetří tím i stavebník budoucího obchvatu. Zbytek objektů spojených s touto stavbou musí postavit město a jedná se o částku asi 60 mil. Kč. Nicméně akce neproběhla soutěží, takže je těžké přesně vyčíslit, kolik bude stát.

  1. Bude možné zde parkovat?

Doufáme, že ne. Chceme toto místo nechat přírodní a jeho krása je v tom, že je tak blízko obytné čtvrti, že sem nebude nutné jezdit autem. Prosadíme stavbu cyklostezky podél obchvatu, čímž se toto místo stane snadno dostupné.   

Celý tento bod našeho volebního programu byl připravován asi půl roku. Obešli jsme úředníky magistrátu z oblasti životního prostředí a vodního hospodářství( pan Míča a Sigmund) dále odbor hlavního architekta paní Pannová a Vojtíšková a nakonec jsme i studovali projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, kterou zpracovával Ing. Drahomír Ježek

Dokumetace je ke stažení zde a jasně z ní vyplývá realizovatelnost celého projektu.

Konkrétní projekt SÁDKA

Kdo to zná okolo náhonu Halda, protékajícím městem z Hůrek až do středu města, tak ví, že z Husovy ulice je vidět největší chovný rybník. Dostat se k němu není bohužel jednoduché. Vytvoříme zde vycházkovou zónu a s pomocí dvou malých mostů oblast propojíme s parkem Na Špici a zahrádkářskou kolonií. Po dohodě s rybářským svazem a majiteli pozemků upravíme cestní síť na hrázi rybníka a umožníme tak zdejším obyvatelům trávit zde volný čas ve stínu velkých stromů a s výhledem na třpytící se hladinu rybníka. Na jeho dně zřídíme zónu bezpečného bruslení, jen pouhou změnou managementu napouštění. Na zimu do mrazů stačí napustit deset centimetrů vody a na takto vzniklé naskrz promrzlé ploše se nikdo nepropadne. Celkové náklady počítáme v jednotkách milionů a možná realizace projektu je do roku 2020. Abychom tuto vizi naplnili, tak potřebujeme Vaši podporu u voleb. Křížek celé straně nám moc pomůže. Viz video.

Vzdělání, kultura, sport



1. Chceme vzdělávání pro 21. století

Škola musí reagovat na moderní trendy a připravit děti na život. Místo šprtání často zbytečných znalostí je nutné rozvíjet kritické myšlení, samostatné uvažování. Děti se musí učit jak se učit, protože to budou potřebovat celý život. Proto už od základních škol chceme navazovat spolupráci s firmami všech oborů, aby mladí viděli, jak funguje praxe.



2. Chceme kvalitní jídlo pro naše děti ve školách a školkách

Odmítáme zavádění centrálních vývařoven. Nebudeme děti krmit jídlem ze zmražených polotovarů, které se k nim poveze přes půl ucpaného města. Školní mají být v místě spotřeby

3. Založíme lesní školku

Lesní školky jsou trend, díky kterému rostou odolné děti se silnou imunitou. Proto chceme poskytnout podporu vzniku dalších takových školek i u nás v Pardubicích. 



4. Mimoškolní vzdělávání

Chceme dětem zajistit vyžití i po škole, proto podpoříme smysluplné mimoškolní aktivity pořádané sportovními nebo vzdělávacími spolky s účastí odborných lektorů a vyučujících.



5.Hledání a rozvíjení talentu v každém dítěti

Každý má pro něco vlohy, každého zajímá něco jiného a naším cílem je zjistit, co děti baví a co jim jde, v čem budou dobré. Je jedno, jestli to je fyzika, programování, matematika, sport, malování nebo hudba. Každý ztracený talent oslabuje společnost. Zajistíme, aby byl talent u dětí rozvíjen bez ohledu na finanční situaci rodičů. Zahájíme spolupráci škol a vybraných firem, které budou mít zájem na spolupráci a mohou tak obohatit děti.   

6.Výuka práva a ekonomie

Zahájíme činnost kurzů a kroužků pro všechny věkové kategorie, jejichž předmětem bude zvyšování právní a ekonomické gramotnosti. Právo a ekonomie jsou oblasti, které provázejí člověka celým životem a přitom jsou ve veřejnosti nejméně známé.

7.Zavedeme sportovní týdny

Každý víkend v roce by tak mohl patřit jednomu sportovnímu odvětví, které by se za podpory magistrátu vhodnou formou, prezentací, přednášek, ukázek a workshopů předvedlo veřejnosti.

8.Registr sportovišť

Zavedeme registrační systém na pronájem sportovišť pro volnočasové sportovce. Díky tomu se naše hřiště zaplní a budou sloužit celý den nikoli jen v době vyučování.

2. Chceme kvalitní jídlo pro naše děti ve školách a školkách

Odmítáme zavádění centrálních vývařoven. Nebudeme děti krmit jídlem ze zmražených polotovarů, které se k nim poveze přes půl ucpaného města. Školní mají být v místě spotřeby

3.Založíme lesní školku

Lesní školky jsou trend, díky kterému rostou odolné děti se silnou imunitou. Proto chceme poskytnout podporu vzniku dalších takových školek i u nás v Pardubicích.   

4. Mimoškolní vzdělávání

Chceme dětem zajistit vyžití i po škole, proto podpoříme smysluplné mimoškolní aktivity pořádané sportovními nebo vzdělávacími spolky s účastí odborných lektorů a vyučujících.

5.Hledání a rozvíjení talentu v každém dítěti

Každý má pro něco vlohy, každého zajímá něco jiného a naším cílem je zjistit, co děti baví a co jim jde, v čem budou dobré. Je jedno, jestli to je fyzika, programování, matematika, sport, malování nebo hudba. Každý ztracený talent oslabuje společnost. Zajistíme, aby byl talent u dětí rozvíjen bez ohledu na finanční situaci rodičů. Zahájíme spolupráci škol a vybraných firem, které budou mít zájem na spolupráci a mohou tak obohatit děti.   

6.Výuka práva a ekonomie

Zahájíme činnost kurzů a kroužků pro všechny věkové kategorie, jejichž předmětem bude zvyšování právní a ekonomické gramotnosti. Právo a ekonomie jsou oblasti, které provázejí člověka celým životem a přitom jsou ve veřejnosti nejméně známé.

7.Zavedeme sportovní týdny

Každý víkend v roce by tak mohl patřit jednomu sportovnímu odvětví, které by se za podpory magistrátu vhodnou formou, prezentací, přednášek, ukázek a workshopů předvedlo veřejnosti.

8.Registr sportovišť

Zavedeme registrační systém na pronájem sportovišť pro volnočasové sportovce. Díky tomu se naše hřiště zaplní a budou sloužit celý den nikoli jen v době vyučování.

Splašení koníci

Gallery

Na pardubickém závodišti byla v neděli 4.9. akce s koňmi a pár koníků se rozhodlo pro vyhlídkový úprk skrze Duklu.14202614_1271410176236459_8168224330643853145_n

Zde je popis akce očima autora fotek Jary Charbuského.

 

“Všechno se seběhlo hrozně rychle, já jsem lovil kešku (geocaching) na tom nadjezdu u Parama. V tom momentu když jsem ji logoval, tak 4 koně vyběhli akorát směr od závodiště. Za nima 3 strážníci/policisté, ale ti to po chvilce běhu vzdali a vrátili se. Asi za 30 s za nima směr město vyjela od závodiště modrá policejní oktávka, houkala a blikala jak blázen… Koně už byli dávno za křižovatkou. Dal už jsem neviděl.

Šel jsem si teda odlovit ješte dalši 2 kešky na Dukle. Sledoval jsem, co tam lidé píšou a taky že už je zahnali za hřbitov ke garážím. Měl jsem cestu kolem když jsem jel domu takže jsem se tam ješte stavil. Bylo zde asi 6 policejních aut, 2 policejní dodávky. Tři koně si odvedli nějací cizinci a poslední dělal asi problémy a toho odvedli policisté asi až za 20 minut. Trochu mě vyděsilo, že po garážích lítali policisté se samopalama, i když ten kůň už neměl kam utéct.

Jeden pán říkal ze to byl hřebec. Ten černý. Já se v tom vůbec nevyznám. Také potom říkal, že policistům rozkopl auto.”
14264918_1271410179569792_7485275922704273496_n jára charbudský14237729_1271440569566753_4038757516316522507_n jára charbuský 14224730_1271442406233236_2585961888145543137_n 14233268_1271446966232780_1985591908656765309_n

Denárový poklad z Chýště překvapil – země vydala další stovky mincí

Gallery

Už po prvním ohledání se o něm hovořilo jako o pokladu století. Stovky denárových mincí z poslední třetiny 10. století, které objevil náhodný nálezce loni v listopadu, nakonec svou historickou hodnotou předčily očekávání odborníků. Po několika dohledávkách na místě nálezu u Chýště na Pardubicku se ukázalo, že poklad je téměř dvojnásobný. Veřejnost jej bude moci už brzy spatřit na vlastní oči, od 21. září do 16. října pořádá Východočeské muzeum v Pardubicích (VČM) výstavu Denárový poklad století.

 

Hodnota pokladu je nevyčíslitelná a pro historické poznání doby počátků českého státu má nebývalý dopad. Měli jsme jedinečnou možnost prozkoumat zlomky nádoby, ve které byl poklad uložen, ale i místo archeologického nálezu. Podařilo se nám najít ještě jednou tolik mincí a zlomků,“ oznámil ředitel VČM Tomáš Libánek. „V červenci a srpnu jsme prováděli odbornou dohledávku, simulovali jsme proces orby, který by běžně trval šest let. Výsledkem je, že jsme našli ještě jednou tolik mincí a zlomků,“ vysvětlil Libánek.

 

Mincovní soubor tvoří české denáry ražené knížetem Boleslavem II. (972–999) v posledním desetiletí 10. století v mincovnách v Praze a na Vyšehradě. „Těchto mincí se nedochovalo mnoho, pocházejí z doby samotných počátků českého mincovnictví a jejich historická i sběratelská hodnota je obrovská. Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně ně někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě,“ zdůraznil numismatik a vedoucí odborného úseku VČM Ladislav Nekvapil. „Nález obsahuje také zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí,“ dodal Nekvapil.

 

Nález odevzdaný do sbírek Východočeského muzea čítal celkem 780 položek. Při dohledávkách našli archeologové VČM dalších 745 mincí, jejich zlomků či shluků celých mincí. Podle vzhledu mincí a charakteru jejich poškození je pravděpodobné, že nádobku s mincemi poškodila zemědělská orba, část mincí tak roztáhla po poli. „Nejprve jsme nechali půdu po sklizni podmítnout, pak opakovaně zorat a naposledy jsme bagrem po centimetrových vrstvách odebírali jednotlivé vrstvy zeminy. S pomocí detektorů jsme objevili i milimetrové úlomky,“ vysvětlila vedoucí archeologického oddělení VČM Kristýna Bulvová. „Každou minci či zlomek si archeologové zapsali, geodet ji přímo na místě zaměřil včetně hloubky uložení. Máme tak představu, jak se mince z nádoby při orbě rozšířily na plochu pole,“ objasnila Bulvová.

 

„Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za „nález století“, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii. Pro historiky a odborníky na dějiny raně středověkého peněžního oběhu má denárový nález z Pardubicka mimořádnou pramennou hodnotu, přesahující naše hranice,“ zhodnotil poklad Petr Vorel, numismatik Východočeského muzea.

 

„Kdo poklad do země uložil, se zřejmě nikdy nedozvíme. Je pravděpodobné, že to byl nějaký velmož napojený na vládnoucí knížecí rod, případně bohatý kupec, protože se jedná o majetek vysoké hodnoty. Mohly to být peníze na financování vojska, hotovost pro mezinárodní obchodní aktivity, možná i ukrytý lup,“ uzavírá Ladislav Nekvapil.

 

Poklad je nyní trvalou součástí numismatické podsbírky Východočeského muzea v Pardubicích. Současně s chystanou výstavou vydá VČM také publikaci Denárový poklad z Chýště, který shrne dosavadní vědecké poznání tohoto depotu.
6 29 30 31 323633
Zdroj: Východočeské muzeum Pardubice