Doprava, rozvoj města a územní plán

1.Územní plán

Územní plán musí rozvíjet město s cílem zlepšovat život současných obyvatel. Musí chránit rozsáhlá území zeleně a orné půdy před bezohlednými podnikatelskými plány. Odmítáme lobbistické tlaky na zastavění a vybetonování města. Odmítáme obří zisky několika jednotlivců za cenu výrazného zhoršení kvality života současných obyvatel.

2.Motoristé

Analyzujeme nebezpečná místa a “úzká hrdla,” která brzdí provoz. Ve spolupráci s odborníky navrhneme řešení na zvýšení průtočnosti křižovatek a zvýšení jejich bezpečnosti s cílem snížit počet nehod, a tím i počet následných kolon. Aktivně budeme nabízet spolupráci ŘSD s budováním obchvatů. Zavedeme autonomní systém řízení dopravy, který bude sám regulovat dopravu s cílem zajistit co nejplynulejší provoz městem.

3.Parkování

Ve městě má být možnost parkovat. Pro parkování otevřeme nevyužívané plochy u zdymadla. Začneme stavět parkovací domy např. U Anenského podjezdu.

4.Cyklodoprava a chodci

Chceme, aby chodci a cyklisté měli v cestě co nejméně překážet, aby tento způsob dopravy byl atraktivní pro obyvatele. Proto vytvoříme nová propojení. Vybudujeme cyklorychlodráhu jako nové cyklistické propojení města. Vybudujeme lávky přes Labe v oblasti Závodu míru a parku Na Špici a lávky přes Haldu. Lávky napojíme na stávající a nové stezky, aby byl pohyb chodců a cyklistů po městě rychlý, bezpečný a vedl příjemným prostředím.  

5.MHD

Zajistíme větší návaznost spojů a jejich odjezdy ze zastávek rovnoměrně rozprostřeme v čase. Zajistíme synchronizaci spojů MHD tak, aby na přestupních bodech spoje lépe navazovaly. Na zastávkách usadíme panely s informacemi o aktuálním příjezdu linek. Doplníme přístřešky a zajistíme jejich pravidelný úklid. Zavedeme preferenci MHD na semaforech a to tak, aby nedocházelo k brždění automobilové dopravy. Zrušíme zastávku u Grandu a vytvoříme druhou na Masarykově náměstí. Rozšíříme využití Pardubické karty i na vstup do kulturních a sportovních institucí.  

6. Přístup k developerům

Nová výstavba musí vznikat v souladu se stávajícím městem a respektovat požadavek na adekvátní občanskou vybavenost. Rozvoj a nové stavby musí respektovat aktuální stav města a nesmí zhoršit dopravní situaci ani životní prostředí. U každé nové větší stavby budeme požadovat využívání dešťové vody, případně zelené střechy a developer se musí podílet na dopravních a rekonstrukčních opatřeních, která vznikla jeho stavbou.

Rekonstrukce nadjezdu k nemocnici

Rekonstrukce nadjezdu vedoucího k nemocnici je pro nás jednou z prioritních staveb. Jak vidno, tak současné vedení města nemá moc vztah k současnému majetku. Na posledním snímku vidíte i malý javor, který několik let z nadjezdu rostl, aniž by to správci přišlo divné. 

Odbahnění Maťáku a Čičáku

Odbahnění Matičního jezera

Matiční jezero se za poslední léta změnilo v zarostlou žumpu plnou bahna. Proto připravíme projekt na plnohodnotné odbahnění celého slepého ramene. Chceme sem vrátit život a zlepšit pestrost rekreačního vyžití. Postavíme schody a přístupy k vodě zakončené moly, na kterých se budou moci lidé procházet nebo jen odpočívat a sledovat čistou vodní hladinu. Počítáme s vyhlídkou nad vodní hladinou v místech, kde byl taneční parket. Taneční parket bychom chtěli obnovit nad vodní hladinou, tak jako si na něj pamatují naši rodiče a prarodiče. V zimě si na molo budou moci sednout a přezout se z bruslí celé zástupy bruslařů. Nad ledem zavěsíme osvětlení tak,  jako to bylo zvykem i před desítkami let, abychom umožnili lidem bruslit i po setmění.

Torzo bývalého parketu.

Drahý projekt, který město teď připravilo, počítá bohužel s tím, že všechno bahno zůstane na místě. Část se má přečerpat do zadní části a druhá část zůstane v obřích pytlích na březích. Třetí část bahna zůstane na dně. Že to nedává smysl? Tak to máte pravdu, proto to uděláme pořádně a užitečně pro všechny. 

Do zadní části na fotce má být přečerpána část bahna, což je zcela nepochopitelné. Velká část vegetace okolo samotného ramene bude také zlikvidována. 

Odbahnění Čičáku

Spousta Pardubáků starších třiceti let si vzpomene na své mládí, které v létě trávila na Čičáku. Byla zde totiž čistá voda bez řas a vodních rostlin s písčitými břehy, a tak se zde mohly koupat až stovky lidí. Fungovalo to jako rekreační zóna a my ji chceme částečně obnovit a nechat tak park Na Špici rozkvést kompletně. Odbahnit celý Čičák, uvolnit vodní hladinu, opravit vstupy k vodě, přidat mola a umožnit zde návštěvníkům přiblížit se vodnímu živlu. 

Zde ke stažení dokumentace pro současnou a nesmyslnou akci.


Zadržujme vodu ve městě

Kolik vody Pardubice zbytečně ztratí v kanálech?

Kolik vody se díky zpevněným povrchům ztratí zbytečně a bez užitku v kanalizaci za celý rok? V závislosti na jednotlivých letech je průměrný roční objem srážek v Pardubicích okolo 600 mm. Jednoduchou matematikou dojdeme k odhadu ztrát vody ve výši 1000 plaveckých bazénů ročně.* Jak jsme se letos přesvědčili, tak voda v případě suchých let ve městě velmi chybí. Dalším negativem je skutečnost, že toto obří množství vody výrazně zatěžuje kanalizaci a zkracuje její životnost. Při dešti s sebou voda odnáší i velké množství abrazivních částic (písek a kamínky), které vymílají kanalizační potrubí a následně vzniklé netěsnosti způsobují částý výskyt poruch a propadů v komunikacích, což stojí peníze, čas a nervy řidičů během uzavírek. Přitom může být vše levnější a chytře řešené.

Máme plán a vizi jak vodu ve městě lépe zadržet a do 10 let 15 % těchto ztrát vody nechat přirozeně vsáknout. Celý plán počítá se zapojením zelených střech, které je nutné prosazovat hlavně u nových staveb a developerských projektů, vsakovišť u velkých domů, tvorbě jezírek, vsakovacích ostrůvků u komunikací a zatravňovacích pásů na parkovištích. Chceme využít nové dotační tituly vypisované právě na boj se suchem ve městech a rekonstrukce provádět šetrně k současné zeleni vstřícně k zeleni nové.   

*Výpočty vycházejí z územně analytických podkladů ORP Pardubice( obec s rozšířenou působností), které byly zveřejněny na webu města.

Projekt CYKLO-rychlodráha

Projekt cyklorychlodráha

Rovinatý charakter města si o rozvoj cyklodopravy přímo říká. Bohužel však jsou pro cyklisty některá místa výrazně nepříjemná ve své nepropojenosti. Trendem je často omezování automobilů ve prospěch cyklistů s čímž nesouhlasíme. Proto je nutné hledat řešení, která učiní město pro cyklisty přitažlivější a neomezí další druhy dopravy. Tímto projektem je cyklorychlodráha. Začínat bude u křižovatky Dašická a Na Drážce. Poté se vklíní mezi železniční koridor a hlavní silnici I/36. Mezi touto silnicí a dráhou bude pokračovat až do centra města, kde se v té nejsmělejší variantě napojí až na cyklistickou část podjezdu 17.listopadu. Na průsečících s dalšími komunikacemi plánujeme sjezdy a výjezdy, s cílem učinit z této komunikace sběrnou cyklistickou magistrálu, velice vhodně spojující jednotlivé části města, které momentálně nejsou propojené. Území, kudy tato stavba povede, je z většiny nijak nevyužívané. Spadá do městského obvodu jedna (ve variantě A). Ve variantě B je počítáno s využitím druhého začátku v ulici K Pardubičkám. Varianta B je rozsáhlejší a navíc je zde kolize s plány SŽDC na vytvoření Ostřešanské spojky a bude nutné vykoupit část pozemků zahradnictví. Při návrhu těchto plánů si jsme komplikací vědomi, ale věříme, že jsou zvládnutelné, protože jejich překonáním získáme pro město opravdové cyklistické řešení.

Vážíme si toho, že pro pohyb po městě využíváte jízdní kolo. Šetříte životní prostředí a díky tomu, že nejezdíte autem, tak jsou silnice volnější pro ty, kteří auto z nějakého důvodu potřebují. Vnímáme však, že pro cyklisty je zde v našem městě řada překážek, které jim ztrpčují využívání jízdního kola. A to změníme.

Další body cyklo programu:

Doplníme cyklistickou infrastrukturu a učiníme pro Vás město lépe prostupné a více bezpečné.

    1. Na vhodná místa doplníme přejezdy pro cyklisty vedle přechodů pro chodce. Bezpečně projedete město aniž, byste museli pořád slézat a nasedat.

2. Nájezdy a sjezdy přizpůsobíme tak, aby Vám při jejich přejetí nevypadla řidítka z ruky.

3. Na exponovaných místech doplníme stojany pro kola a to i ve spolupráci s obchodními domy, jejichž zákazníci-cyklisté dnes jen těžko zaparkují.

4. Zahájíme vznik protizlodějského systému. I od policistů víme, že se jízdní kola ukradená zde objeví v nějakém jiném městě. Proto je nutné sdílení informací o ukradených kolech mezi městy a jednotlivými městskými policiemi. Ve spolupráci s PČR, tak chceme zajistit více kradených kol a dopadnout tak více zlodějů.  

5. Nové stezky a lávky – propojující nová místa např. lávky přes Labe a Haldu, vznikne tak propojení Dubiny, Studánky a Židova s Cihelnou a Polabinami. Obr.1

6. Cyklorychlodráha – zcela nové dopravní cyklistické spojení Dubiny a centra města. Povede mezi železnicí a rychlodráhou. Je zde volný prostor, ve kterém je možné cyklostezku udělat. Cyklisté tak nebudou muset kličkovat městem, ale dostanou se za pár minut do centra města. Najet a sjet budou moci na průsečících s dalšími cestami.  obr.2

7. Rekonstrukce zvlněných stezek a ulic jako je Kostelní a Bělobranské náměstí, abyste projeli bez hrkání jako po másle.

8. Cykloobousměrky – cyklista zabere méně prostoru než auto a aby byl jeho pohyb po městě snazší, tak by měl mít povolen vjezd do některých jednosměrných ulic v opačném směru.     

Naším cílem je, aby byl pohyb cyklistů po městě rychlý a bez překážek a aby byl bezpečný a cesty vedly příjemným prostředím.

Podpořte nás, abychom mohli cyklistický program prosadit, dejte prosím křížek celé straně na městský obvod i na velkou radnici. Tento leták jsme si platili sami. Na rozdíl od jiných stran, které čerpají stovky milionů ze státního rozpočtu a mají své “sponzory”, tak my si Vás nemůžeme “koupit” koblihou, pivem ani gulášem. Ale můžeme Vám nabídnout své nápady a zkušenosti.

Je to plně realizovatelný projekt. Který chceme po vzoru cyklostezky z Ústí nad Orlicí, udělat i tady u nás.  

Přírodní park ČERVEŇÁK

Přírodní park Červeňák

V Pardubicích se zastavuje každý kousek plochy či zeleně, a tak je čím dál důležitější chránit to, co je zelené a přírodní. Naším cílem je tento krásný kout přírody ponechat zelený, přesto však plně přístupný lidem. Příroda na dosah domovu. Zachováme cestní systém. Vyhloubíme tůně pro vzácné obojživelníky a vážky. Obnovíme zde třešňový sad. A vytvoříme zde naučnou stezku připomínající historii dávnou i nedávnou. To vše pro Vaši rekreaci. S přírodním parkem Červeňák je spjat i projekt Červeného rybníka, tedy koupaliště pro Skřivánek, Višňovku, Pardubičky. KDE TO JE?

Přírodní území, které by mělo přírodní zůstat. Název je odvozen od mostu, který dříve stával v centru města a měl červeno-oranžový nátěr. 

Toto území bývalo dříve vojenské a vstup sem byl velmi omezen. Dnes je přístupné, ale pozemky jsou stále armády. O převod těchto pozemků na město jsem se snažil spolu s Iniciativou přírodní park Červeňák, kterou jsme s Českým svazem ochránců přírody založili. Počet členů se od té chvíle významně rozrostl o další spolky. Již tři roky se snažíme, aby se pozemky převedly a nestavěly se zde dvě komunikace hned vedle sebe (propojka a jihovýchodní obchvat). Obchvat stačí. Předkládáme relevantní důkazy a od vedení města, především z hnutí ANO, sledujeme jeden úskok za druhým. Zde výčet nejzajímavějších:

    1. Zastupitelé se shodli na tom, že zde chtějí onu hloupou propojku, i když na rozdíl od obchvatu není v územním plánu. Důvodem mělo být, že most, přes který povede, je v dobrém stavu. Podle posudku, který jsem si vyžádal, je most v havarijním stavu, což posoudí každý, kdo se na něj podívá.
    2. Náměstek Řehounek rok odkládal pouhé požádání armády o převod pozemků do majetku města.
  1. 3. Téměř všichni zastupitelé napříč spektrem (včetně ODS) se vyjádřili v tom duchu, že jsou proti ochraně přírody v tomto území.
  1. 4. Zastupitelé proklamovali, že si přejí zachování tohoto území jako přírodního bez umožnění zástavby, načež se v návrhu nového územního plánu plocha objevila nově jako zastavitelná.
  1. 5. Náměstkyně Dvořáčková prohlásila, že se město v zápisu z jednání s Ministerstvem obrany zavázalo, že se v území 20 let nebude nic stavět. Vyžádal jsem si zápis a v něm nic takového není. Žádal jsem MO o informaci, v jaké písemnosti se město zavázalo, že 20 let zde nebude nic stavět. Odpověď je prý tak náročná, že mi po 15 dnech odpověděli, že potřebují dalších 10 dní. 

Podpořte naše úsilí a dejte křížek celé straně, abychom tento prostor zachovali přírodní. Pokud máte jakékoliv dotazy, využijte toho, že na lídra máte číslo(605 910 794) (volejte

prosím mezi 20:00 – 23:00).

Projekt Červený rybník

Červený rybník

Naše babičky a dědové vzpomínají na místo, kam se chodili jako mladí koupat a užívat si léta. Na Skřivánku v bývalém vojenském prostoru se skrývá území s obrovským rekreačním potenciálem. Slepé rameno Chrudimky (dříve vojenský zimní přístav) je místo, kde obnovíme přírodní koupaliště pro Duklu, Višňovku, Jesničánky, Skřivánek, Pardubičky a vlastně i centrum města. Koupaliště pár minut z centra města. Obnovíme zde plážičku, celé rameno odbahníme, vytvoříme molo s přístupem k vodě a dřevěnou pergolu s vyhlídkou na vodu. Ze staré vojenské vrátnice uděláme drobné občerstvení se zmrzlinou, a to vše velice snadno a levně. V územním plánu je území vedeno jako zelená plocha a vodní plocha. Pozemky jsou v majetku soukromého investora, který s naším plánem souhlasí a chce nechat území přírodní. Navíc je ochoten se na revitalizaci podílet i finančně. Chceme využít i nové dotační tituly na boj se suchem. Máme vše potřebné a jediné co nám zbývá, je Váš hlas. Když ho dostaneme, tak budeme moci tuto vizi naplnit a nechat tuto část města rozkvést pro nás všechny. 

 

 

Zadržování vody v městském prostředí

Během večera a noci z pátku na sobotu (22.9.) napršelo na území města Pardubic okolo 30 mm srážek. Na základě rozlohy města a údajů o zastavěnosti území zveřejněných v územně analytických podkladech lze spočítat, že během této noci zcela bez užitku odteklo kanalizačními stokami minimálně 50 našich plaveckých bazénů! Toto plýtvání, které se ruku v ruce se zastavováním dalších a dalších ploch zvětšuje, se projevuje nejvíce právě v městském prostředí. Schne zeleň a trpí lidé a zvířata. Některá místa našeho města jsou v létě jako poušť.

 

Ve městech, která jsou chytřejší než to naše, začali před desítkami let přicházet na výhody zadržování vody ve městě. Většími plochami pro vsakování dešťových srážek se výrazně prodlužuje životnost kanalizace a vegetace má více vody pro svůj růst. Naším cílem je pomocí podobných řešení snížit odvody dešťových srážek z území o 15% do 10 let. Město se tak stane pro své obyvatele v horkém a suchém létě o několik stupňů chladnější a přívětivější pro život.  

Když na tyto stránky přijdete za pár dní, tak se dozvíte více o dalších návrzích.

Projekt SCHODY NA ZDYMADLO

Kdo tudy jezdí či chodí, tak jistě pochopil, že udělat zde napojení je více než nutné. Už i dnes spousta lidí podlézá zábradlí, protože se jim nechce zbytečně zacházet. Z ulice Labské se toto spojení přímo nabízí. Vhodně vytvořené schody spoustě lidí ušetří čas a zkomfortní pohyb v této oblasti. Přece jen to bude důstojnější než vyšlapaný svah, jak ho vidíme dnes. Do vizualizace jsme nestihli dát ještě nájezdy, aby cyklista vedoucí kolo nemusel “drncat” po schodech. 

Svahy osázíme květinami a provedeme opravy zábradlí. Celá tato oblast rozkvete a bude pro obyvatele příjemnější. Na protější straně bychom chtěli udělat výstavku o zdejší elektrárně, její historii a způsobu výroby elektrické energie.

 

Projekt NOVÉ JEZERO

Nové jezero

 

Uděláme si přímo v Pardubicích “malé Chorvatsko”. Písčité plážičky a voda čistá jako křišťál, a to přímo v Pardubicích. Jenom sen? Kdepak. Nové jezero pro nás bude takové malé, kapesní Chorvatsko, kdykoliv si zamaneme. Téměř 11 hektarů vodní plochy, která je i v územním plánu. Navíc je to poslední chybějící protipovodňové opatření na ochranu města před stoletou vodou. Stavba jezera bytostně souvisí i se stavbou důležitého severovýchodního obchvatu. Obchvat povede hned vedle, několik metrů nad zemí, a bude na zásypy tělesa komunikace potřebovat okolo 300 000 m3 zeminy. Když vytěžíme zeminu pro vznik Nového jezera, tak jí bude 300 000 m3. Této náhody musíme chytře využít, materiál vytěžit a doslova o pár metrů vedle z něho stavět obchvat. Je smutné, že dnes je to bohužel “naplánováno” tak, že při stavbě obchvatu projede asi 40 000 nákladních vozidel s materiálem skrze město, a až se bude vyhrabávat Nové jezero, tak se zase bude stejné množství materiálu odvážet a tím zatěžovat město dopravou, prachem a zplodinami. Když se nám to podaří spojit, tak ještě ušetříme asi 250 mil Kč. Aby se nám to spojit podařilo, tak musíme ve volbách uspět. A to je jen na Vás.  A kde přesně má být? 

A proč nové jezero? Protože v této lokalitě byl tzv. “Nový rybník.” Byl mnohem větší a zabíral i část Dubiny a Židova. Tento název jsme tedy využili čistě v návaznosti na vodní historii našeho města.

Zde je výřez z územního plánu, kde je patrné, že zde stavba mokrého poldru je vedená. Aby Pardubice byly kompletně chráněny před stoletou vodou, tak je nutná ještě jedna stavba. A tou je zádržný systém Nové jezero. Když totiž v oblasti Spojila, Studánky, Hůrek a Dubiny naprší hodně vody, tak Spojilský odpad, který jí odvádí, pojme jen 4m3/s. Vše nad tento objem se začne vzdouvat zpět směrem k Dubině. Aby voda nezatopila Dubinu, tak byl vymyšlen projekt zádržného systému, jakéhosi rybníka, který do sebe pojme přebytečnou vodu.

Toto jezero nebude plné po okraj, ale bude naplněno podzemní vodou, které je v těchto místech i díky existenci Labe v úrovni 120-150cm pod povrchem země. Krásné na tomto projektu je, že se spojí bezpečnost, výrazná finanční úspora a rekreační potenciál.

Více konkrétních projektů najdete v naší mapě. Tento projekt ještě doplníme o další údaje. Vraťte se za pár dní a dozvíte se ještě více.

Otázky a odpovědi:

  1. Je to vůbec uskutečnitelné?

Ano, je. Je to dokonce poslední protipovodňové opatření, které Pardubicím chybí k tomu, aby byly kompletně chráněny před stoletou vodou. Na tomto místě je právě s takovým opatřením dlouhodobě počítáno. Akorát na něj současná radnice jaksi zapomněla. Nevíme, zda to je záměr nebo úmysl.

  1. Bude zde voda vhodná na koupání?

Ano, bude. V celé oblasti je hladina podzemní vody v úrovni 120-150 cm pod terénem. A jak víme, podzemní voda je čistá, takže to bude stejné jako na písácích za městem. Když zrovna nebude stoletá povodeň, tak bude možné se zde koupat, což výrazně zvýší rekreační potenciál našeho města, Dubiny obzvlášť. Navíc je podle hydrogeologického posudku počítáno s tím, že bude jezero průtočné (asi 100l/s), díky průsakům z Labe.

  1. A co výkupy pozemků?

Pozemky jsou z části soukromé, ale toto protipovodňové opatření je z pochopitelných důvodů vedeno jako veřejně prospěšná stavba, která chrání před povodní, což umožňuje pozemky v krajním případě vyvlastnit.

  1. Do kdy může jezero vzniknout?

Musí vzniknout velice brzy, a to se stavbou obchvatu. Pak se podaří obě akce spojit, a tím ušetřit veřejné prostředky. Vytěžený materiál se použije hned vedle na stavbu násypu tělesa budoucího Severovýchodního obchvatu (SVO). Pokud se to nepovede teď spustit zároveň, tak město zajistí velkou úsporu na nákladech a vyjde to skoro zdarma. Jezero by mohlo být hotové ve stejný čas jako obchvat tedy do roku 2025. Pokud se nepodaří spojit jeho hloubení se stavbou obchvatu, tak je možnost zde otevřít zemník a prodat vytěžený písek. Bude to trvat déle, ale bude zde kvalitnější voda. 

  1. Jak jste spočítali tu finanční úsporu?

Celkové přesuny zeminy na stavbu jezera jsou okolo 500 000 t materiálu. Není vůbec levné takové množství materiálu vytěžit a odvozit. Je potřeba těžká technika. Množství je tak velké, že bude muset být převezeno asi 40-50 tisíci nákladními automobily, což bude stát okolo 240-260 mil. Kč. Tyto peníze lze ušetřit, když se podaří štěrkopísek dodat na stavbu SVO. Ušetří tím i stavebník budoucího obchvatu. Zbytek objektů spojených s touto stavbou musí postavit město a jedná se o částku asi 60 mil. Kč. Nicméně akce neproběhla soutěží, takže je těžké přesně vyčíslit, kolik bude stát.

  1. Bude možné zde parkovat?

Doufáme, že ne. Chceme toto místo nechat přírodní a jeho krása je v tom, že je tak blízko obytné čtvrti, že sem nebude nutné jezdit autem. Prosadíme stavbu cyklostezky podél obchvatu, čímž se toto místo stane snadno dostupné.   

Celý tento bod našeho volebního programu byl připravován asi půl roku. Obešli jsme úředníky magistrátu z oblasti životního prostředí a vodního hospodářství( pan Míča a Sigmund) dále odbor hlavního architekta paní Pannová a Vojtíšková a nakonec jsme i studovali projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, kterou zpracovával Ing. Drahomír Ježek

Dokumetace je ke stažení zde a jasně z ní vyplývá realizovatelnost celého projektu.