Souhlasíme s tím, že není normální, abychom v našem státě platili za energie 10Kč, když je vyrobíme u nás za 1Kč. Bohužel to musí řešit stát. My se jen můžeme přizpůsobit. A jednou možností je právě využití energie slunce.

Na plochu města dopadne za slunného letního dne 88,66 TW (88 660 GW) energie.
Pomocí fotovoltaických panelů bychom z celé plochy města získali za jednu hodinu plného svitu slunce 22 000 GWh. Temelín má výkon 2,2 GWh. Bohužel energie ze slunce není využitelná na 100%. Současné panely dosahují asi 20-25% přeměny zářivé energie ze slunce na elektřinu.

Dnešní doba ukazuje, jak je důležitá energetická soběstačnost. Proto, pokud dostaneme důvěru ve volbách, tak jako hlavní investici budeme prosazovat využití sluneční energie na místech jako parkoviště, ploché střechy v majetku města, školy, sklady, atd.

Jelikož se město vyjadřuje i jako účastník řízení při žádostech o územní rozhodnutí. Proto má právo se vyjádřit u nových velkých staveb jako jsou haly, obchodní centra, bytové domy a další v tom smyslu, že požaduje využití zelených střech v kombinaci se solárními panely. Jak uvádí náš odborník Karel Sodomka, tak hybridní systémy zvyšují energetický výnos o 5-6%.

Máme odborníky, kteří tomuto tématu rozumí. Ing. Martin Vraný je projektant, který se věnuje průmyslovým a hospodářským stavbám a procesu jejich povolování a Ing. Karel Sodomka je stavař, který zelené střechy a to i v kombinaci s solárními panely staví.

Dle informací inženýra Vraného je návratnost fotovoltaických panelů okolo 5-10 let. Když vezmeme v potaz zvýšení ceny energií, tak možná ještě méně. Vše se špatně počítá díky turbulentní situaci.

Na začátku tedy bude investice něco stát, ale následně městu vydělá. Je nám jasné, že nesvítí pořád a že výkon nebude dosahovat špičkové úrovně stále, ale využít plochy, které jen rozpaluje slunce bez užitku vidíme jako mrhání cennou energií.

Schválně se podívejte kolik ploch je ve městě nevyužitých. Průměrně by plocha jednoho paneláku 400m2 mohla dodat výkon 80kW. Což by v jeden okamžik mohlo napájet 80 rychlovarných konvic nebo vysavačů. Nebo třeba 800 průměrných televizí.

Energie, která se vyrobí skrze panely může být využita pro provoz úřadů, trolejbusů, svícení v městských budovách, kterých jsou desítky po celém městě. Město tím ušetří, i když na začátku to bude velká investice.

Máme k tomu jasný plán.

Ze vhodných rovných střech v majetku města uděláme střechy zelené, osázíme je fotovoltaickými panely a město tak bude vyrábět elektřinu pro svou spotřebu. Máme na to odborníka Ing. Karla Sodomku.

Zastavíme betonování povrchů ve městě. I parkoviště budou zelená.

Každý nový projekt bude upraven tak, aby se většina vody v místě nebo okolí vsákla a neodtekla do kanalizace, a tím ji navíc nepřetěžovala.

Dosázíme stovky prázdných míst, kde byly stromy, ale uschly a současné politiky to nezajímá. 

Osázíme další vhodná místa květinami, kvetoucími keři a stromy.

Abychom ušetřili, tak novou výsadbu budeme brát z okolních lesů a parků, kde se stromy přirozeně vysemeňují. 

Zahájíme stavbu kolektorového systému, který osvobodí podzemí našich ulic od sítí a umožní zasázet do ulic stromy. Vrátíme stromy do našich ulic. Možná jste si sami všimli, že spousta míst, kde byly stromy, je prázdných. Strom uschnul a již nikdo se to nepokoušel řešit. Kromě nás. Zastupitel Sedlák opakovaně usiloval o dosázení volných míst, ale nikdy nebyl vyslyšen. Jen slyšel nejrůznější výmluvy. 

Okolo neobyvatelných zastávek, kde jsou lidé v létě jak ve skleníku, vysadíme pnoucí kvetoucí rostliny. Celý prostor tak bude chladnější a zastíněný. 

Jako další přírodní opatření chceme prosadit komunitní zahradničení a zahrádkářské kolonie. Lidem na městských pozemcích okolo města umožní hospodařit na malém kousku pozemku a mít tak možnost si vypěstovat svou zeleninu a ovoce. Je to jeden z moderních trendů a chceme mu jít naproti.

Po vzoru jiných měst bychom chtěli na vhodných místech vysázet jedlé parky. Parky, kde rostou maliny, ostružiny a ovocné stromy a každý, kdo jde okolo, si může utrhnout ovoce, které nevyrostlo na druhém konci světa, ale v místě kde žije. 

Jak si možná vzpomenete, tak vsakování vody ve městě před volbami v roce 2018 “chtěli řešit” skoro všechny strany. Dle nezávislého hodnocení ekologických spolků se Naše Pardubice – “Nechme město rozkvést” umístili jako první v odbornosti svých řešení. Bohužel volební výsledek 4,93% nám neumožnil se dostat do zastupitelstva a tam tyto myšlenky prosadit.

Proto je tento 4 roky starý článek plně aktuální. zadrzovani-vody-v-mestskem-prostredi

Kandidujeme znova, aby se podobná řešení stala realitou i v Pardubicích. Nejen, že jsou funkční, ale jsou i hezká.

Voda, která se v místě vsákne ochladí okolí. To víte i bez vědců, protože v lese u vody je vždy chladněji než ve městě na betonovém chodníku.

Stromy, které jsou ve městě pak vodu, která se v jejich okolí vsákne využívají pro svůj růst a nemusíme je zalévat zvlášť a platit za to.

Tato řešení jsou hezká a jejich cena není vysoká, protože se často jedná jen o terénní úpravy.

V podstatě se jedná o prohlubeň, terénní depresi, do které se díky spádu okolního terénu stahuje voda a vsakuje se do země. Pokud by bylo vody už moc, tak tím, že se zvýší její hladina, tak dojde k dosažení vpusti a voda začne přetékat do kanalizace.

Kanalizace, tak není přetěžována a více vody zůstane v místě.

Je to chytré řešení, kterého bychom chtěli dosáhnout i u nás. Proto Vás žádáme o Vaši podporu u voleb, protože díky ní, pak budeme schopni začlenit podobná opatření do každé další rekonstrukce a stavební akce ve městě.

Již je to několik let, co jsem se začal zajímat o revitalizaci Matičního jezera. Je to rybník mého dětství okolo kterého přes 30 let chodím. Když jsem slyšel, že už je hotov projekt, měl jsem radost, že to zde začne konečně vypadat a fungovat lépe. Udělal jsem to, co 39 zastupitelů našeho města neudělalo. Projekt jsem si vyžádal a přečetl, načež jsem se zhrozil. Nepřesnosti na kterých se zakládá a výsledná cena mi ukázaly, že je něco špatně. Pro jednoduchost v bodech.

1. Projekt je založen na tvrzení, že rybník nelze vypustit. Ovšem já sám patřím k lidem, kteří po jeho dně před asi 20 lety chodili. I letos v létě se hladina jezera asi o 20 cm snížila vlivem sucha, takže tvrzení, že je jezero zásobováno průsaky z Chrudimky nebude pravdivé. 

2. Cena projektu

Když porovnáme cenu tzv. odbahnění Maťáku(20,17mil.) a cenu odbahnění celého komplexu slepých ramen v Polabinách(18,8 mil.), viz články níže, tak každého musí udivit výrazný nepoměr v ceně obou projektů. Nutné je si uvědomit, že v Polabinách se navíc i všechno bahno odváželo a budovalo se několik souvisejících objektů. Zde se neodveze nic, přesto je však cena mnohem vyšší v poměru k přesouvanému bahnu.   

3. Množství bahna a přesun bahna

Když si člověk přečte tiskovou zprávu magistrátu, tak zjistí, že z množství 14 000 m3 sedimentu se bude přesouvat jen asi 40% a to pouze v rámci samotné vodní plochy. Část bahna se uloží do vaků a ponechá na břehu. Působí to na mě, jako když zametáme problémy pod koberec a nadělíme je tak dalším generacím, za situace, kdy je můžeme sami vyřešit. Další část bahna nepochopitelně zůstane na místě, aniž by se s ní něco stalo. A co je nejhorší, tak další část bahna bude přečerpána do zadní části, která se eufemisticky nazývá litorální pásmo. Zde se hladina vodního sloupce ještě sníží o dalších asi 50cm. Takže ještě urychlíme zazemnění této části jezera. Je to lenost nebo záměr? Lituji své známé, kteří přímo za Maťákem bydlí. Budou vyhnívací stoku se vším, co k tomu náleží. 

4. Kácení stromů
Uvádí se, že se žádné stromy kácet nebudou. Zákon ovšem definuje, že strom je pouze to, co má ve výšce 130 cm nad zemí obvod větší než 80 cm. Při bližším pohledu tedy budou vykáceny téměř všechny mladé a perspektivní stromy. Vegetace zmizí například z části podél stezky od lávky po ulici Bulharskou. Takže lze říci, že nové vedení města zahájí svoje funkční období zase pořádným masakrem stromů jak je již zvykem, ač se všichni politici před volbami předháněli ve svých vyjádřeních jak je pro ně ochrana životního prostředí důležitá.   

5. Budoucí problémy

Část bahna má být uložena do vaků z umělých vláken, které mají mít dlouhou životnost. Nebudu hovořit o tom, že plasty v přírodě škodí, proto se civilizované státy snaží je omezovat.Problém je, že držet na místě je bude palisáda ze dřevěných kůlů, které však neomezenou životnost nemají a co je horší, budou výrazně namáhány tlakem. Obří vaky budou totiž uloženy ve svahu. A až dřevo zčásti shnije, tak hrozí, že se provalí zpět do jezera.   

6. Absence pyrotechnického průzkumu

Jak jistě víte, tak Pardubice byly na konci druhé světové války hojně bombardovány. A zároveň se posádky německého vojska často zbavovaly munice odhozením do řek, či rybníků. Když se odbahňovala slepá ramena v Polabinách, tak se právě z těchto důvodů pyrotechnický výzkum prováděl. Zde nečekaně zcela chybí, což považuji za hazardování s životy obyvatel a jejich dětí, vždyť hned vedle je školka.  
Projekt se snaží být šetrný k žábám, nicméně na lidi bydlící v okolí a návštěvníky tohoto vzácného prostoru se nemyslí a tak se jim za jejich zahradami udělá hnijící stoka.Jezero by mělo být odbahněno kompletně, tak jako podkova v Nemošicích, což je také slepé rameno Chrudimky a také to získalo posvěcení úřadů a dotační prostředky. Schválený projekt není jediný možný, ale byl z nějakého důvodu vybrán a veřejnosti jako jediný možný prezentován. Podlimitní stromy by měli být vybrány podle jejich kvalit a ponechány ty nejsilnější. Místo, aby se lidem umožnil snadný přístup k vodě, vytvořila se mola a jezero se kompletně odbahnilo a mohlo to zde ožít lidskou rekreační činností, tak se vymýšlí Potěmkinovy vesnice a problém se přesouvá na další generace.

Zde podkova v Nemošicích: https://mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=15.7989706&y=50.0161660&z=17&ut=Nový bod&uc=9jxsOxXbfj&ud=15°48’10.798″E 50°1’1.064″N

Články a odbahnění ramen v Polabinách. https://pardubice.rozhlas.cz/pardubicti-vodohospodari-odbahnuji-slepe-rameno-labe-pomaha-jim-obojzivelny-saci-6035555
https://www.nase-voda.cz/delnici-pracuji-na-zprutocneni-slepeho-ramene-labe-pardubicich/
Celý projekt je ke stažení na konci článku zde: https://www.nasepardubice.cz/odbahneni-mataku-a-cicaku/

Omlouvám se za případné gramatické chyby v tomto článku. Budu velice rád, pokud budete mít snahu se tomuto tématu věnovat a pokud máte nejasnost,tak mě neváhejte kontaktovat. Mým cílem je zastavení tohoto a zahájení smysluplného projektu.

S pozdravem a přáním hezkého dne Mgr. Filip Sedlák, zastupitel MO Pardubice I, 605 910 794

Poznámka: ve žlutém obrázku jsou chybně uvedeny tuny místo m3, dále již známe vysoutěženou cenu, která je “jen” lehce přes 20 mil. nikoli 21.

Zde ke stažení projekt

Odbahnění Matičního jezera

Matiční jezero se za poslední léta změnilo v zarostlou žumpu plnou bahna. Proto připravíme projekt na plnohodnotné odbahnění celého slepého ramene. Chceme sem vrátit život a zlepšit pestrost rekreačního vyžití. Postavíme schody a přístupy k vodě zakončené moly, na kterých se budou moci lidé procházet nebo jen odpočívat a sledovat čistou vodní hladinu. Počítáme s vyhlídkou nad vodní hladinou v místech, kde byl taneční parket. Taneční parket bychom chtěli obnovit nad vodní hladinou, tak jako si na něj pamatují naši rodiče a prarodiče. V zimě si na molo budou moci sednout a přezout se z bruslí celé zástupy bruslařů. Nad ledem zavěsíme osvětlení tak,  jako to bylo zvykem i před desítkami let, abychom umožnili lidem bruslit i po setmění.

Torzo bývalého parketu.

Drahý projekt, který město teď připravilo, počítá bohužel s tím, že všechno bahno zůstane na místě. Část se má přečerpat do zadní části a druhá část zůstane v obřích pytlích na březích. Třetí část bahna zůstane na dně. Že to nedává smysl? Tak to máte pravdu, proto to uděláme pořádně a užitečně pro všechny. 

Do zadní části na fotce má být přečerpána část bahna, což je zcela nepochopitelné. Velká část vegetace okolo samotného ramene bude také zlikvidována. 

Odbahnění Čičáku

Spousta Pardubáků starších třiceti let si vzpomene na své mládí, které v létě trávila na Čičáku. Byla zde totiž čistá voda bez řas a vodních rostlin s písčitými břehy, a tak se zde mohly koupat až stovky lidí. Fungovalo to jako rekreační zóna a my ji chceme částečně obnovit a nechat tak park Na Špici rozkvést kompletně. Odbahnit celý Čičák, uvolnit vodní hladinu, opravit vstupy k vodě, přidat mola a umožnit zde návštěvníkům přiblížit se vodnímu živlu. 

Zde ke stažení dokumentace pro současnou a nesmyslnou akci.

Kolik vody Pardubice zbytečně ztratí v kanálech?

Kolik vody se díky zpevněným povrchům ztratí zbytečně a bez užitku v kanalizaci za celý rok? V závislosti na jednotlivých letech je průměrný roční objem srážek v Pardubicích okolo 600 mm. Jednoduchou matematikou dojdeme k odhadu ztrát vody ve výši 1000 plaveckých bazénů ročně.* Jak jsme se letos přesvědčili, tak voda v případě suchých let ve městě velmi chybí. Dalším negativem je skutečnost, že toto obří množství vody výrazně zatěžuje kanalizaci a zkracuje její životnost. Při dešti s sebou voda odnáší i velké množství abrazivních částic (písek a kamínky), které vymílají kanalizační potrubí a následně vzniklé netěsnosti způsobují částý výskyt poruch a propadů v komunikacích, což stojí peníze, čas a nervy řidičů během uzavírek. Přitom může být vše levnější a chytře řešené.

Máme plán a vizi jak vodu ve městě lépe zadržet a do 10 let 15 % těchto ztrát vody nechat přirozeně vsáknout. Celý plán počítá se zapojením zelených střech, které je nutné prosazovat hlavně u nových staveb a developerských projektů, vsakovišť u velkých domů, tvorbě jezírek, vsakovacích ostrůvků u komunikací a zatravňovacích pásů na parkovištích. Chceme využít nové dotační tituly vypisované právě na boj se suchem ve městech a rekonstrukce provádět šetrně k současné zeleni vstřícně k zeleni nové.   

*Výpočty vycházejí z územně analytických podkladů ORP Pardubice( obec s rozšířenou působností), které byly zveřejněny na webu města.

Během večera a noci z pátku na sobotu (22.9.) napršelo na území města Pardubic okolo 30 mm srážek. Na základě rozlohy města a údajů o zastavěnosti území zveřejněných v územně analytických podkladech lze spočítat, že během této noci zcela bez užitku odteklo kanalizačními stokami minimálně 50 našich plaveckých bazénů! Toto plýtvání, které se ruku v ruce se zastavováním dalších a dalších ploch zvětšuje, se projevuje nejvíce právě v městském prostředí. Schne zeleň a trpí lidé a zvířata. Některá místa našeho města jsou v létě jako poušť.

Ve městech, která jsou chytřejší než to naše, začali před desítkami let přicházet na výhody zadržování vody ve městě. Většími plochami pro vsakování dešťových srážek se výrazně prodlužuje životnost kanalizace a vegetace má více vody pro svůj růst. Naším cílem je pomocí podobných řešení snížit odvody dešťových srážek z území o 15% do 10 let. Město se tak stane pro své obyvatele v horkém a suchém létě o několik stupňů chladnější a přívětivější pro život.  

Když na tyto stránky přijdete za pár dní, tak se dozvíte více o dalších návrzích.